• Úvod > Obsah > Křivky > Kuželosečky >
Hyperbola
Výklad
Definice a ohniskové vlastnosti
- hyperbola je průsečnou křivkou rovinného řezu na rotační kuželové ploše, jestliže řezná rovina má takovou polohu, že rovina s ní rovnoběžná jdoucí vrcholem protíná kuželovou plochu ve dvou různoběžných přímkách (nebo jinak: odchylka roviny řezu od osy je menší než odchylka povrchových přímek)
- hyperbola h je množinou všech bodů v dané rovině ρ, pro něž je absolutní hodnota rozdílu vzdáleností od dvou různých pevných bodů F1, F2 rovna danému číslu 2a, které je menšíí než vzdálenost bodů F1,F2
Ohnisková definice hyperboly: h = { X; ||F1X| - |F2X|| = 2a, 0 < 2a < |F1F2| } |
|
- F1,F2 ... ohniska; A,B ... (hlavní) vrcholy; S ... střed; o1 ... hlavní osa; platí |AB|=2a<|F1F2|; a=|SA| ... délka hlavní poloosy
- M1,M2,M3,M4 ... obecné body hyperboly
- u1,u2 ... asymptoty; o2 ... vedlejší osa; platí a2=e2-b2, kde b=|AU1| je délka vedlejší poloosy a e=|SF1|=|SU1| je excentricita hyperboly
- přímky F1M2,F2M2 ... průvodiče bodu M2; úhel ω (a úhel k němu vrcholový) je tzv. vnější úhel průvodičů; úhel_ω (a úhel k němu vrcholový) je tzv. vnitřní úhel průvodičů
- t ... tečna, n ... normála v bodě M2 (Věta 1)
- Q1,Q2 ... body souměrně sdružené s ohnisky podle tečny t (Věta 2); P1,P2 ... paty kolmic spuštěných z ohnisek na tečnu t (Věta 3)
- g1(F1,2a),g2(F2,2a) ... řídicí kružnice; v(S,a) ... vrcholová kružnice
- 1 ... střed hyperoskulační kružnice ve vrcholu A
- hyperbola h
|
|
Obecné body hyperboly
Pro bod M1 platí: ||F1M1| - |F2M1|| = ||RB| - |RA|| = |AB| = 2a. Podle ohniskové definice tedy bod M1 patří hyperbole h. Podobně pro body M2,M3,M4. Konstrukce obecných bodů tak lze snadno provést pomocí kružítka.
Asymptoty hyperboly
Jestliže na kolmici k hlavní ose vedené vrcholem A sestrojíme body U1,U2, pro které platí |SU1| = |SU2| = e, získáme spojením těchto bodů se středem S hyperboly tzv. asymptoty u1,u2. Tyto dvě přímky jsou tečnami hyperboly v nekonečnu. Hyperbola se k nim tedy směrem od vrcholů stále přibližuje, avšak dotyk nastává až v jejich nevlastních bodech. Pomocí obou asymptot tak lze lépe znázornit průběh hyperboly bez nutnosti konstrukce dalších bodů.
Body souměrně sdružené podle tečen s ohnisky
Z osové souměrnosti průvodičů bodu M2 podle tečny t (Věta 1) plyne, že bod Q1 resp. Q2 leží na průvodiči F1M2 resp. F2M2 a je tedy |F2M2| = |Q1M2| resp. |F1M2| = |Q2M2|; tudíž platí: |F1Q1| = ||F1M2| - |M2Q1|| = ||F1M2| - |M2F2|| = 2a resp. |F2Q2| = ||F2M2| - |M2Q2|| = ||F2M2| - |M2F1|| = 2a; stejný výsledek vyjde pro kterýkoliv jiný bod hyperboly, což shrnuje Věta 2.
Paty kolmic spuštěných z ohnisek na tečny
Body S,P1 jsou po řadě středy úseček F1F2,F2Q1, takže úsečka SP1 tvoří tzv. střední příčku v trojúhelníku F1F2Q1, je tedy rovnoběžná se stranou F1Q1 a pro její délku platí: |SP1| = |F1Q1| / 2 = a; analogicky lze odvodit |SP2| = |F2Q2| / 2 = a; totéž obecně platí pro libovolnou patu kolmice spuštěné z některého ohniska hyperboly na některou její tečnu, což je shrnuto ve Větě 3.
Střed hyperoskulační kružnice
Bod 1 se setrojí takto: stačí bodem U1 vést komici k asymptotě u1 a určit její průsečík s hlavní osou o1 hyperboly. Sestrojený bod 1 je pak středem tzv. hyperoskulační kružnice ve vrcholu A. Střed hyperoskulační kružnice ve zbývajícím vrcholu B se sestrojí snadno díky souměrnosti hyperboly. Oblouky hyperoskulačních kružnic v blízkém okolí vrcholů přibližně nahrazují průběh hyperboly a slouží tak k jejímu přesnějšímu vyrýsování, i když u hyperboly nemá jejich konstrukce takový význam jako u elipsy.
Věta 1
Tečna (normála) v bodě hyperboly půlí příslušný vnější (vnitřní) úhel průvodičů.
Věta 2
Množina všech bodů souměrně sdružených s jedním ohniskem hyperboly podle jejích tečen je řídicí kružnice hyperboly o středu ve druhém ohnisku a poloměru 2a.
Věta 3
Množina všech pat kolmic spuštěných z ohnisek hyperboly na její tečny je vrcholová kružnice hyperboly.
Ilustrace k Větám 1 až 3
- tažením červeného obdélníku v dolní části interaktivního obrázku lze pohybovat komplexem několika bodů a přímek...
Řešené úlohy
Tečny k hyperbole daným bodem
Příklad: Bodem X veďte tečny k nenarýsované hyperbole h, která je dána svými vrcholy a ohnisky. |
|
- zadání: vrcholy A,B, ohniska F1,F2 a bod X
- podle Věty 2 leží body souměrně sdružené s ohniskem F2 podle hledaných tečen na řídicí kružnici g1(F1,2a=|AB|); současně musí mít od bodu X vzdálenost |F2X|, a leží tudíž také na kružnici k(X,|F2X|)
- kružnice g1,k se protínají v bodech Q,Q' a středy P,P' úseček F2Q,F2Q' jsou paty kolmic spuštěných z ohniska F2 na hledané tečny; podle Věty 3 leží body P,P' také na vrcholové kružnici v(S,a)
- nyní již je možno sestrojit tečny t=XP,t'=XP' k nenarýsované hyperbole h
- podle výše uvedených vlastností leží body T,T' dotyku na průvodičích F1Q,F1Q' a na příslušných tečnách t,t'
- pro přesnější vyrýsování jsou doplněny asymptoty u1=SU1,u2=SU2
- na závěr jsou sestrojeny hyperoskulační kružnice ve vrcholech a vyrýsována hyperbola h, která se v bodech T,T' dotýká tečen t,t', jež procházejí daným bodem X
|
|
Diskuze:
Pokud se kružnice g1(F1,2a),k(X,|XF2|) protínají ve dvou bodech, resp. se dotýkají v jednom bodě, resp. nemají žádný společný bod, pak bod X leží ve vnější oblasti hyperboly h, resp. bod X je bodem hyperboly h, resp. bod X leží ve vnitřní oblasti hyperboly h, a lze jím vést dvě různé tečny, resp. jedinou (dvojnásobnou) tečnu, resp. jím nelze vést žádnou tečnu k dané hyperbole h. |
Tečny k hyperbole daného směru
Příklad: K nenarýsované hyperbole h, která je dána svými vrcholy a ohnisky, veďte tečny směru s (tj. rovnoběžné s přímkou s). |
|
- zadání: vrcholy A,B, ohniska F1,F2 a směr s
- podle Věty 2 leží body souměrně sdružené s ohniskem F2 podle hledaných tečen na řídicí kružnici g1(F1,2a=|AB|); současně musí ležet také na kolmici k vedené ohniskem F2 kolmo k danému směru s
- kružnice g1 a přímka k se protínají v bodech Q,Q' a středy P,P' úseček F2Q,F2Q' jsou paty kolmic spuštěných z ohniska F2 na hledané tečny; podle Věty 3 leží body P,P' také na vrcholové kružnici v(S,a)
- nyní již je možno vést tečny t,t' body P,P' kolmo k přímce k, tj. rovnoběžně se směrem s
- podle výše uvedených vlastností leží body T,T' dotyku na průvodičích F1Q,F1Q' a na příslušných tečnách t,t'; navíc si body T,T' i tečny t,t' odpovídají ve středové souměrnosti o středu S
- pro přesnější vyrýsování jsou doplněny asymptoty u1=SU1,u2=SU2
- na závěr jsou sestrojeny hyperoskulační kružnice ve vrcholech a vyrýsována hyperbola h, která se v bodech T,T' dotýká tečen t,t', jež jsou rovnoběžné s daným směrem s
|
|
Diskuze:
Je-li přímka k, vedená ohniskem F2 kolmo k danému směru s, sečnou, resp. tečnou, resp. nesečnou, řídicí kružnice g1(F1,2a), pak lze daným směrem vést dvě různé tečny, resp. jedinou tečnu (asymptotu), resp. žádnou tečnu, k dané hyperbole h. |
• Úvod > Obsah > Křivky > Kuželosečky >
|
Verze pro tisk |