Příklad: V kavalírní perspektivě zobrazte část plochy montpelliérského oblouku, pro niž je dána řídicí půlkružnice k(S,r) v nárysně ν, řídicí přímka a=y a řídicí přímka b||x, která prochází bodem B; S[0;0;0], r=3, B[0;3;7]. |
- zadání úlohy: řídicí půlkružnice k(S,r) a řídicí přímky a,b
- přímkou a je vhodně proložena rovina, která protíná půlkružnici k v bodě C' a přímku b v bodě B'; ty pak určují jednu z tvořicích přímek daného konusoidu
- analogickým způsobem se sestrojí další tvořicí přímky plochy; přitom je přímka t=BC torzální a její průsečík K s řídicí přímkou a je příslušný kuspidální bod
- pro zajímavost je naznačena konstrukce řezu plochy rovinou, která je rovnoběžná s bokorysnou μ a leží od ní o délku r vlevo
- na závěr je souměrně podle bokorysny doplněna pravá část plochy a konusoid je stylizován do stavby monumentálního oblouku (v modelu lze kliknutím část zadní stěny odklopit, sama se vrátí zpět)
|