sdruženými průměty přímky p, která má k oběma průmětnám obecnou polohu, je dvojice navzájem různých přímek - půdorys p1 a nárys p2
pro lepší rekonstrukci přímky z průmětu do prostoru je užitečné najít její průsečíky s oběma průmětnami - tzv. stopníky přímky
půdorysný stopníkP je průsečíkem přímky p s půdorysnou π; protože bod P leží v půdorysně, splývá se svým půdorysem P1=P a jeho nárys P2 leží na ose x - z této podmínky lze také půdorysný stopník v průmětu nejlépe najít: průsečík přímky p2 s osou x je jeho nárys P2 a na ordinále a přímce p1 najdeme půdorys P1 bodu P
podobně je nárysný stopníkN průsečíkem přímky p s nárysnou ν; splývá se svým nárysem N2=N a jeho půdorys N1 leží na ose x - jeho konstrukce v průmětu je tudíž obdobná: průsečík přímky p1 s osou x je jeho půdorys N1 a na ordinále a přímce p2 najdeme nárys N2 bodu N
další často užívanou konstrukcí je tzv. sklápění promítací roviny přímky do průmětny - obecně jde o otočení roviny určené přímkou a jejím průmětem do průmětny (tedy o 90°); sklápět lze vždy na dvě různé strany - výběr záleží na konkrétním zadání a situaci v průmětně; sklopením lze zjistit vzdálenost dvou bodů, nanést určitou vzdálenost nebo určit odchylku přímky od průmětny
v Mongeově promítání lze sklopit půdorysně promítací rovinu přímkyp, tj. rovinu určenou přímkami p, p1 do π; v následujícím příkladě jsou tak sklopeny body A,B - jejich výška nad půdorysnou je dána příslušnou z-ovou souřadnicí a objevuje se v nárysu jako vzdálenost bodů A2,B2 od osy x; sklopené útvary se v průmětu obvykle vyznačují čerchovaně a značí se v závorkách
podobně je možno sklopit nárysně promítací rovinu přímkyp, tedy rovinu určenou přímkami p,p2 do ν
Řešené úlohy
Příklad: Sestrojte sdružené průměty přímky p = AB; A[3;4;1],B[-2;1;3].
zadání úlohy - body A,B
přímka p=AB
půdorysný stopník P přímky p
nárysný stopník N přímky p
sklopení půdorysně promítací roviny přímky p do půdorysny π
sklopení nárysně promítací roviny přímky p do nárysny ν
Výklad
Řešené úlohy
